Sobota 20. dubna 2024
Svátek má Marcela
Svátek má koník Gera
Svátek má pejsek Bohouš

25.1.2009 - Stránky nebyly nějáký čas aktualizovány, ale začnu na nich opět pracovat, pokusím se napsat nové články a snad i vymyslet nový design:) Dnes jsem vymazala obsah návštěvní knihy, protože se tam přemnožily spamy.

Kikulle - Autocross Terinka Lucyinka - Music forever Renisek

Smysly koní

* Zrak * Sluch * Čich * Chuť * Hmat *

Kůň má velmi citlivé smysly, které dokonale spolupracují s jeho základními instinkty. Zatímco chuť má vyvinutou méně než ostatní svaci, jeho zrak a sluch jsou naprosto jedinečné.

Zrak

Kůň má oči umístěné po stranách hlavy. Když hlavu zvedne, obsáhne jeho zorné pole skoro všechno kolem něj, aniž by s ní musel otáčet. Tato schopnost je ve volné přírodě nesporně výhodná kvůli ochraně před nepřáteli. Musíte na to však pamatovat, když se ke koni přibližujete, a pšistupovat k němu tak, aby vás viděl a nelekl se.

Koňské oči mají zpravidla laskavý a důvěrivý výraz. Mohou však vyjádřit širokou škálu pocitů a reakcí od zvědavosti, podezření, strachu a útočnosti až po odvahu, radost či spokojenost. Také podle nich dobře poznáme, že je kůň zdravý nebo popřípadě skleslý, lhostejný či nemocný.

Kůň má schopnost prostorového vidění. To znamená, že může posoudit nejen vzdálenost, ale i výšku překážky před ním. Při skoku pak jedním okem stále sleduje vzdálenost, avšak jakmile se odrazí, spoléhá již jen na svého jezdce.

Sluch

Koně mají velice citlivý sluch a vnímají větší rozsah zvuků než lidé. Jejich uši se neustále pohybují, natáčejí se dopředu do stran i dozadu podobně jako antény a pátrají po zdrojích zvuku.

Postavení uší také vyjadřuje různé reakce, například zájem, nadšení, nudu, odpor, vzrušení, únavu či agresi.

Díky vysoce vyvinutému sluchu se koně brzy naučí spojovat určité tóny lidského hlasu s chválením, hubováním, nařizováním či povely. To je při výcviku velmi užitečné.

Čich

Koně mají velice citlivý čich, jehož sídlem jsou výrazně utvářené nozdry, schopné nasávat vzduch i při vysoké rychlosti nebo zátěži. Koně dokážou vycítit strach člověka podle jeho potu a jsou také velmi citliví na pach krve. Dávají najevo své podezření nebo nechuť k novým pachům tím, že odfrkují nebo popotahují, popřípadě mohou i couvnout. Někdy odmítají potravu, jejíž pach je jim cizí.

Pohybem, při kterém má kůň zvednutou hlavu a odchlípené pysky tlamy (flémování), doslova "nasává" pachy. Uvádí se, že dovede reagovat na zdroj pachu nebo vůně i na vzdálenost několika desítek metrů. Na zachycování pachů se podílejí nejen čichové buňky v nozdrách, ale i takzvaný čichochuťový orgán (Jacobsonův) rozmístěný ve sliznici nosohltanu. Čich má u koně mimořádný význam i v sexuální oblasti (vliv pohlavních feromonů). Koně reagují čichem také na poprvé předkládané krmivo.

Chuť

Koně jsou v jídle vybíraví a raději by zemřeli hlady, než aby se dotkli potravy, která jim nevoní. Pustíte-li stádo koní na pastvinu rovnoměrně porostlou hustou zdravou trávou, její vzhled se za chvíli změní, je jakoby různobarevně záplatovaná, protože koně jednoduše spásají jen traviny, které jim chutnají, zatímco místům s hrubou nebo znečištěnou trávou se vyhýbají. Vysoce prošlechtění plnokrevníci mají větší sklon vyhýbat se potravě neznámé chuti než ostatní plemena s přirozenějším chováním. Koně, které je těžké jinak odchytit, je možné přilákat na nějakou pochoutku, jako je třeba mrkev, větrový bonbon nebo kostka cukru.

Koně mají velmi rádi slanou nebo sladkou potravu. Hořkou nebo kyselou odmítají. Často si oblíbí i peprmintovou příchuť, neboť ji spojují se sladkou odměnou a následovnou pochvalou.

Hmat

Koně jsou velmi citliví, zvláště na bolest. Velmi dobře reagují na hlazení a popleskávání. pro povzbuzení nebo pokárání při jízdě se někdy používá jezdecký bičík, při lonžování pak speciální lonžovací bič, kterým se kůň pobízí k pohybu vpřed i k zastavení. Někteří koně, hlavně jedinci s jemnou kůží, jsou na použití biče citlivější než ostatní. Koně uklidní, mohou-li se dotknout neznámého předmětu čenichem.

Kožní hmatová tělíska (receptory) má kůň rozmístěna po celém těle. Okamžitě např. zjistí mouchu, která dosedne na jeho kůži, a ocasem je spolehlivě odežene. Pokud však na koně nenadále sáhneme může se snadno polekat.

Citlivé hmatové vousy na pysku huby, stejně jako dlouhé řasy u očí, napomáhají koni rozpoznat přibližující se objekt. Hmatové vousy u tlamy nikdy nestříháme.